Kostel sv. Jiří

vstupní pohled od východu noční pohled Kostel sv Jiří stojí na nevysokém návrší, kde ještě za dob před Kristem bývalo pohanské obětiště. O době vzniku tohoto kostela se názory odborníků rozcházejí s datem konce 12., či začátku 13. století ve starší době románské. Původní kostelík byl pravděpodobně dřevěný s dřevěným stropem. Tento kostel je již postaven z křídových kvádrů, v jižním a severním průčelí byla proražena románská okna, tato však byla později zazděna a proražena okna nová, půloblouková. Původní klenutí je vidět dodnes. Nejstarší částí je loď kostela. Podélná stavba je orientována východ-západ, se čtyřbokou věží v ose západního průčelí, s kaplí na jižní a sakristií na severní straně. U vchodu byly kolem roku 1850 umístěny do výklenků sochy sv Cyrila vpravo a Metoděje vlevo, nad ním pak reliéf Příchod svatých Bratří. Chrámová loď měla dříve strop dřevěný, rákosový, štukový, pravděpodobně pokrytý malbami. Dnešní klenutí je z 19.století. Věž podle nápisu na kříži nese letopočet 1305. Při opravách byla zvyšována a až v roce 1840 získala dnešní podobu. Kaple sv Anny byla přistavěna při opravě v roce 1480. Tato oprava probíhala v době vrácení katolické církvi od přívrženců podobojí, kteří kostel užívali téměř 70 let a velice ho zdevastovali. Po opravě byl znovu vysvěcen. V historii kostela sv. Jiří nelze opomenout, že husitská doba nemůže být hodnoce jednostranně. Nebyla jen zlatou dobou českého národa, ale také dobou utrpení prostého lidu, dobou, kdy byly zbořeny nesčetné kostely a umělecká díla minulých generací. Husité do našeho kraje přišli roku 1431 a značně vyplenili a zpustošili naši krajinu. Oprava kostela po převzetí Husitů byla velice nákladná. Byl znovu omítnut vnitřek kostela, nově vznikla i venkovní omítka. Dále byl opraven oltář a kaple. Některé křídové kvádry nosních zdí musely být vyměněny. V této době přilehlá panství měnila často majitele a tím i patrony kostela. Přesto se všichni starali o zvelebení a zachování této vzácné stavby. V roce 1591 přešlo panství na rod pánů z Boskovic, který měl v majetku i Černou Horu. V podlaze lodi byl umístěn náhrobní kámen, dnes s již nečitelným datem, a dva náhrobní kameny v kněžišti s letopisy z roku 1568 a 1576. Asi uprostřed kostela se nachází v podzemí šlechtická krypta, kde byli pochováni patroni zdejšího kostela.

 
sv. Metoděj
sv. Metoděj
sv. Cyril
sv. Cyril
monstrance
monstrance

půdorys Roku 1913 byla krypta otevřena a byly zde nalezeny "rakve s těly nepoškozenými". Z let 1750 - 1800 pochází většina historického vybavení, je to hlavní oltář, oltář v kapli Panny Marie, Kalvárie, kazatelna, křtitelnice a socha archandělů Rafaela a Michaela, vše ve stylu barokním. Roku 1864 byly pořízeny na věž hodiny, které daroval kostelu pan Moric, hrabě Friess. Hodiny byly zhotoveny v Mnichově v továrně mistra Manhardta. Původní presbytář byl pořízen nákladem majitele panství Albrechtem Černohorským z Boskovic v gotickém slohu v roce 1426. Drobné příslušenství bylo pořízeno z příspěvků bořitovských věřících. V roce 1867 byla pořízena a vysvěcena křížová cesta nákladem hraběnky Flory z Friessu. Při úpravách v roce 1874 byly pod vápennou omítkou objeveny staré nástěnné malby. Jejich původ není časově jednotný. Bylo prokázáno, že jejich vznik je nutno položit do dvou období. Postava sv. Kryštofa s Ježíšem na jižní straně lodi je malba románská, jedna z nejstarších u nás, z druhé čtvrtiny 13. století. Ostatní malby v presbytáři a na severní straně lodi pocházejí z doby stavebních úprav kostela ukončených v roce 1480. Stěny presbytáře pokrývají temperové malby ve třech pásech nad sebou s náměty ze života sv Jiří, na západní straně je vymalován Zápas s drakem, nad tím výjev Posledního soudu, čelní stěnu zdobí scény Mučení sv. Jiří a jižní stěnu výjevy ze života Kristova. Navštívení a Narození Marie je znázorněno na straně severní. Boční kaple je vyzdobena malbou sv. Mikuláše s donátorem. Obrazy Navštívení a Narození jsou odvozeny z rytin mistra ES, avšak pouze figury a prostředí si malíř upravil po svém. Celkovým charakterem to jsou malby konzervativní provinciální úrovně s lehkým nádechem naivity a bezprostřednosti. V roce 1913 proběhly další větší úpravy. V průčelí chrámu bylo nalezeno původní okno v gotickém slohu, jehož rozbitá a zazděná žebra a skla byla pečlivě srovnána, bylo obnoveno původní okno s obrazem sv.Jiří. Hlavní oltář byl renovován, nalakován a pozlacen a vybaven novým svatostánkem. Dlažba byla vytrhána, očištěna a znovu položena. Restaurační práce na freskách provedl akademický malíř Linhart z Brna a byly dokončeny až v roce 1924. V roce 1920 byly zakoupeny nové varhany. Další úpravy fresek se prováděly v letech 1977-8. Na levé straně kněžiště se nachází gotický svatostánek a v něm trnová koruna upletená z trní z okolí Jeruzaléma věnovaná paní Hálovou. Z roku 1514 pochází stříbrná skvěle vypracovaná monstrance. Má věžovitou gotickou konstrukci a váží 4,115 kg. Je vysoká 80 cm, jemně vypracované ornamenty svědčí o vynikající práci umělců z doby gotiky. V roce 1810 byl povinný výkup stříbra z kostelních pokladů a monstrance jen shodou náhod unikla zničení. věčné světlo hlavní oltář Tato jedinečná stavba svědčí o tom, že všechny generace od jejího vzniku až dodnes se pečlivě starají o tuto vzácnou církevní a kulturní památku. V roce 1967 byla provedena nová venkovní omítka způsobem doporučeným restaurátory a památkovým úřadem. Kolem celého kostela bylo postaveno dřevěné lešení a původní omítku místní občané otloukli. Omítku prováděla stavební četa při Zemědělském družstvu za spoluprace občanů. Střecha byla pobita novým měděným plechem. Dřevěný podklad byl opraven místními řemeslníky. Z věžní báně byly vyjmuty zprávy, ošetřeny a doplněny novými a znovu uloženy do kvalitnější skříňky. Celá stavba byla opatřena novými žlaby a svody, včetně odkanalizování. Prostranství před kostelem a vchody ke kapli sv.Anny a do sakristie byly vydlážděny čtvercovou betonou dlažbou. V této době byly opraveny okna kostela, věžní hodiny a interiér s podmínkami pro novou liturgii, danou II.Vatikánským koncilem. Z příspěvků farníků se provedla generální oprava varhan. Roku 1968 se započalo se stavbou schodů ke kostelu. Byl přemístěn kříž proti vchodu kostela ke hřbitovní zdi. Terénní úpravy a přípravu staveniště provedli během dvou měsíců brigádníci mechanizačními prostředky ZD. Vlastní stavbu provedla stavební četa ZD. Rozpočet činil 90.000,- Kčs. Skutečné náklady 26.000,- Kčs byly hrazeny sbírkou občanů. Všechny práce za posledních 50 let dokazují, jak si občané této vzácné památky váží a svou prací a finančními příspěvky ji udržují pro příští generace.

Další památky

sv.Václav Mezi památky naší obce nepochybně patří i socha sv.Václava, která stojí na návsi - dnes náměstí U Václava. Pochází ze září roku 1941 a jejím tvůrcem je bořitovský rodák Josef Šmerda, absolvent sochařské hořické školy. Nápis na podstavci "Nedej zahynouti nám ni budoucím"je výrazem prosby k patronu české země. Dne 28.září 1942 mělo dojít ke slavnostnímu vysvěcení, ale k aktu nedošlo, neboť toho dne byl německými okupanty vyhlášen vyjímečný stav. V roce 1990 byla socha opravena bratrem jejího tvůrce Jaromírem Šmerdou.


Architektonickou památkou velké hodnoty je i sousoší Jan Žižka, Jan Hus a Prokop Holý od Stanislava Rolínka, vytesané v pískovcové skále na severní straně Velkého Chlumu. Nejen o něm, ale i o dalších známých rodácích, se můžete více dozvědět v části Rodáci.

Ve střední části okresu Blansko, tedy v bezprostřední blízkosti Bořitova, se nachází mnoho dalších architektonických památek.

 

S bořitovským kostelem jsou nerozlučně spajata následující jména církevních hodnostářů:
Jan Húska kat.farář 1483 - 1487
Václav ??? kat. farář 1494
Jan ??? kat. farář 1553
Jakub Kouřimský evang. farář 1580
Jakub Melchiorides evang. farář 1610
Jan Benedicti kat. farář + 1626
Leopold Svoboda kat. farář 1684 - 1688
Michal Pilař kat. farář 1689 - 1720
Václav Žalčík kat. farář 1721 - 1746
František Klenovský kat. farář 1746 - 1765
Václav Novotný kat. farář 1765 - 1792
Jiří Kupka kat. farář 1792 - 1829
František Kozák kat. farář 1829 - 1840
Basil Borek arcikněz *1787, +1874
Klement Pospíšil děkan *1827, +1893
František Harvánek kat. farář *1858, +1915
Antonín Mazal děkan, arcikněz *1870, +1946
František Pazderka administrátor březen až září 1946
Václav Kosina kat. farář od 1946
Vojtěch Samec administrátor od 1.2.1947
Josef Matušina kaplan od 1.8.1948
Alois Pekárek kat. farář leden 1948 - 9.9.1949
Josef Matušina zástupce faráře 15.10.1949 - 1950
Vladimír Chromý administrátor 1950 - 26.10.1975
karel Obrdlík administrátor listopad 1975 - květen 1976
Josef Dvořáček kat. farář květen 1976 - 1998
Vincenc Řehoř kat. farář 1999 - 2007
?? kat. farář 2007 - současnost