Kronika
Zde Vám nenabízíme úplné znění místních kronik, spíše jen ty nejzajímavější úryvky z nich. Ty buď jsou historického charakteru, nebo umožňují srovnání poměrů s nynějším stavem. Je zde k nalezení i mnoho různých zajímavostí. Kroniky jsou uchovávány na místním Obecním úřadě a to i včetně té nynější. O její vedení se stará Bohumila Bosáková.
Školní kronika ze šk. r. 1928/29, kronikář: ???
Nebylo v našem kraji snad nikdy tolik radosti a slávy jako v den 16./6. 1929, kdy nás navštívil jeden z největších synů čs. národa, zakladatel republiky československé a její první president T. G. Masaryk. Žactvo a občanstvo bořitovské dostavilo se k uvítání do Černé Hory, ježto jel p. president po státní silnici z Brna k Boskovicům. 3 slavobrány vítaly vzácného hosta. Žel, že se v Černé Hoře nezastavil, nýbrž jenom jí projel. Učitel zdejší školy Josef Zejda napsal k této události báseň "K zájezdu pana presidenta na Horácko", v boskovickém krajinském listě "Zájmy kraje" otištěnou.
| Prapory rudobílé stožáry bičují. Obilí klasy se kloní a vztyčují, vlní se větrem jako řady horáků s tvrdýma rukama a světlem ve zraku. Rvou se denně s drsnou zemí a kameny, dnes přines osud radost v život znavený. Srdce prudce bije, v ošlehané tváři, oči horečně a nedočkavě září. |
Čekají zde jako za letních večerů doma ve svých vískách, ve měsíčním šeru, na hvězdu, jež prolétne nebeskou bání v chvějících se srdcích mají tolik přání. Už se mihla kolem jeho hlava bílá, naše hvězda jasná, nám všem tolik milá. Jedno přání blesklo řadou tisící hlav: Nechť ještě dlouho žije a je hodně zdráv! |
POČASÍ: Rok 1929 započal ve znamení sibiřských mrazů, které zachvátili celou střední Evropu. ... v Bořitově naměřeno 11./2. 1929 -32oC, 4./3. 1929 -27oC. Tyto neobyčejné mrazy způsobily ohromné škody zvl. na zvěři a ovocných stromech.
Kronika z r. ??? (určitě před rokem 1935), kronikář: ???
HISTORIE: Celá tato krajina byla pokryta hustým lesem, místy s hlubokými močály, jež byly v dobách pozdějších přeměněny v rybníky. Takových rybníků bylo v okolí Bořitova a Černé Hory několik. Nevíme, kolik jich bylo, ale dnes je jen v Černé Hoře pod zámkem, v Rájci, v Bořitově u Váňova mlýnu a na Perné. Bořitov měl už v dobách nejstarších výhodné spojení se světem, neboť tudy vedla prastará obchodní stezka, jež zároveň spojovala Čechy s Moravou.
První historická zpráva, týkající se Bořitova, pochází z roku 1173. V dobách o něco pozdějších se setkáváme se jmény, z kterých se dá soudit na přímé spojení se jménem Bořitov, jako Boruth, Borutha, Bořita. Koluje však také jiný názor o vzniku jména Bořitov. Cesty v osadě samé i okolí byly až do nedávna v ubohém stavu. Za deštivého počasí, ba i dlouho po něm, byly velmi blátivé, takže mnohému, kdo tudy jel, se stalo, že se s povozem do bláta zabořil a nemohl dál. Je tedy také možné, že právě sloveso "bořiti" dalo vznik pojmenování Bořitova. Tento názor se zdá pravděpodobnější, uvážíme-li ještě to, že na pojmenování okolních osad měly rovněž vliv vlastnosti příznačné pro ten který kraj. Tak na příklad jasně to dokazuje Černá Hora (dříve zalesněná, "černá"), Jestřebí (jestřáb), Doubravice, Obora, Jabloňany, Lysice, Žernovník, Býkovice apod.
Na rozdíl od Černé Hory Bořitov spolu s jinými osadami (Jestřebí a j.) svůj starobylý ráz dlouho udržoval. Mnohem déle se u nás držely národní zvyky a svéráze, tvrdé horácké nářečí je zde dodnes, domy ještě do nedávna byly kryty doškem nebo šindelem, silnice žádné, cesty rozbité, kdežto Černá Hora byla více exponována všem novotám, takže se o ní už dávno říkalo, že "zpanštěla". že toto zpanštění, řekněme zmodernizování, u nás dlouho nenacházelo půdu, si vysvětlíme tím, že zde byl převážně lid selský, konservativní, který se svých svérázností více držel, než řemeslnický lid černohorský.
OBEC: R. 1897 u nás založil kaplan Antonín Mazal Rieffeisenku pro obvod Bořitov-Jestřebí-Spešov--. Měla původní sídlo na obecním domě, po několika letech byla přestěhována do nového domu a konečně na faru, kde přetrpěvši veliké otřesy a ztráty světovou válkou funguje dodnes. Pomocí ní se začalo pracovati na zvelebování Bořitova. První silnice byla vystavena v roce 1898-99 od císařské, nyní státní silnice Úvozem a ulicí Podsedky a připojivala se u nynější Sokolovny k okresní silnici, vedoucí od Černé Hory směrem k Jestřebí. Potřebný kapitál ke stavbě silnice - asi 20.000 Kč - poskytla Reiffeisenka...........Přičiněním obce se začalo se stavbou silnice, která u Kupsových se připíná na silnici dříve vybudovanou a vede osadou přímo do Jestřebí. ... Asi 25 let po Reiffeisence byla založena Rolnická záložna, která má nyní sídlo v místnostech Sokolovny.
SPORT: V roce 1907 se utvořila ve zdejší obci tělocvičná jednota "Sokol", jež měla svou tělocvičnu původně v restauraci Jos. Sedláka. V roce 1919 se utvořila také jednota "Orel", jež má dosud tělocvičnu na faře. Nedlouho po založení Orla se Sokol přestěhoval do své vlastní budovy, kterou si vystavěl. Oba tyto spolky vychovávají státu zdatné muže, avšak s různým programem.
ELEKTŘINA: ... Zmíněné elektrické družstvo bylo zřízeno roku 1910 a na vánoce se poprvé svítilo.
FARA: Vedení farních knih bylo zcela německé až do roku 1873. Posledním německým farářem byl P. Basil Borek. Po příchodu kněží, proniknutých duchem vlasteneckým, počaly se záznamy vésti česky. V XV. stol. zde působil farář Jan Húska, velmi učený muž, jenž roku 1487 přeložil do češtiny známou latinskou kroniku Aeneáše Sylvia, pozdějšího papeže Pia II.
Kronika z r. ??? (asi 1934 nebo 1935), kronikář: Josef Kašpar
DĚJINY ŠKOLY: Dějiny školy bořitovské jsou úzce spojeny s dějinami kostelními a farními. První písemná zpráva o naší škole pochází z r. 1653. V r. 1785 zřízena farní škola v Černé Hoře, k ní přiškolen Žernovník. Nejdéle bylo k nám přiškoleno Jetřebí, až do r. 1903, kdy si postavilo školu vlastní. V nejstarších dobách učilo se ve větších světnicích na statcích. První školní budova, o níž jsou zmínky v zápisech, byla na Trávníkách, nynější číslo 80. Je to nízké přízemní stavení. R. 1804 byla vrchností pro sešlost znovu postavena a v této podobě zachovala se dosud. Učírna byla 7 m dlouhá a 4 m široká a musela pojmout až 130 žáků. Budova byla svědkem zajímavých událostí: V r. 1805 vykradena francouzským vojskem, r. 1809 poškozena velkou povodní. Když pak novou povodní byla proražena stěna, postavena byla škola nová r. 1842 a stará se prodala. Nová škola stojí na vyvýšeném místě pod kostelem. Je jednoposchoďová, původně v přízemí byl byt správce školy a v poschodí dvě třídy. Nyní z bytu byla utvořena též třída a nahoře jedna třída přistavěna, takže jsou tam 4 třídy, kabinet a školní kuchyně. Byt řídícího učitele je na radnici.
Kronika z r. ??? (asi 1934 nebo 1935), Kronikář: ???
OBECNÍ DŮM: Obecní dům je poschoďová stavba a nyní poskytuje byt řídícímu školy, poněvadž z jeho bytu ve škole byla zřízena třída. V sále obecního domu byla umístěna ve školním roce 1929/30 - 1930/31 jedna třída zdejší školy, ale jinak tedy sloužila jako shromaždiště k četným schůzím, provádělo se zde očkování dětí, je tam obecní kancelář a úřadovna. Svého času sloužil obecní dům za byt nemajetným občanům, ale poněvadž tím byl nesmírně zdemolován, byl proto renovován a pro nemajetné v něm bydlevší byl za dědinou postaven dům v místech, kde bývala Kolínkova cihelna.
ZVYK: Dobrým občanským zvykem bylo asi do let 1900, že kolem hodů se konal na obecním domě t.zv. "osyp", což nikde jinde nebylo. Pro obecního sluhu a pastýře totiž každý rolník byl povinen dodati jisté množství obilí, které se dělilo mezi jmenované obecní zaměstnance. To se dělo slavnostním způsobem za přítomnosti celého obecního výboru. Každý hospodář dal dobrovolně o něco více obilí a přebytek sloužil k obecní osypové slavnosti, která záležela v tom, že se udělala zabijačka, a pořídilo pivo pro všecky sousedy. Děvčata - hlavně dcery obecních funkcionářů - všecko pečlivě připravila a večer byla hostina a pravá sousedská zábava. Když nastaly boje politické, zrušen byl mezi jiným také tento pěkný a starý obecní zvyk pod záminkou, že někteří občané se dopouštěli nestřídmosti. .... Z dob osypu pochází zvyk obchůzka hranic obce, jenž se stále udržuje.
CHUDOBIMEC: Farní chudobinec byl vystavěn zdejším farářem P. Klementem Pospíšilem a slouží dodnes za byt chudým zdejším občanům.Stavební pozemek darovala obec, ale celou stavbu prováděl zmíněný farář. ... V chudobinci je kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie.
Vedle kostela na domě č.2 je zasazena pamětní deska Františka Plhoně, legionáře 1. pl. J. Husi. František Plhoň padl za osvobození národa československého 9.září 1918 u Orlovky na Volze.
HUDBA: ....Rovněž tak kapela, kterou založil učitel Josef Sumbal. Hudba bořitovská byla známa po celém okolí a byla skvěle kvalifikována. V nedávné době se od vlastní hudby bořitovské odtrhla část hudebníků a založila tak hudbu sokolskou, takže dnes máme v obci dvě kapely.
U kašny byly v roce 1919 zasazeny lípy Svobody.
Kronika z r. 1935, kronikář: Josef Kašpar
SVĚTOVÁ VÁLKA: Do klidného rozvoje naší obce, stejně jako jiných, zasáhla rušivě světová válka, která vypukla r. 1914. Nařízena byla mobilisace, krátce nato druhá a všichni muži až do 50 let, schopni k vojenské službě, museli narukovat. ....válka nebrala konce , konaly se odvody mladších ročníků a mužů, kteří dříve byli neodvedeni. Odvody konaly se v krátkých mezidobích a odváděni muži i jinoši 18tiletí, třeba i s dosti těžkými tělesnými vadami. .... Také byly prováděny rekvisice dobytka a měděných či mosazných a bronzových předmětů. U nás též byl zabaven měděný drát hlavního elektrického vedení a dva zvony. Snad se to nemuselo stát, kdyby zodpovědné a dozírající osoby v naší obci se snažily tyto věci zachrániti, jak se třeba stalo v sousední Doubravici, kde na zákrok občanstva zakázán byl památkovým úřadem odběr zvonu.
PŘEVRAT: Bylo pondělí 28.října 1918, když se po českých zemích rozlétla radostná zvěst: "Je konec války, máme svoji republiku." Všude byly strhovány symboly Rakousko-Uherska, "orlíčky", obrazy císařů byly spalovány a lidé se zdobili trikolorou. Večer procházel obcí lampionový průvod bořitovských a černohorských občanů, všechna okna na znamení slávy byla osvětlena. Před radnicí se průvod zastavil a ke shromážděnýmm promluvil procítěným tónem známý vlastenecký pracovník MUDr. Jaroslav Hubka z Černé Hory.
ZAJÍMAVOSTI Z VÁLKY: (text upraven a zkrácen!) U rolníka Karla Fojta byl v zaměstnání zajatec Rus Vasil Chlebov. Byl pracovitý, hodný, ale málomluvný. Až po 28. říjnu hospodáři prozradil, že je Čechoslovák, který narukoval r. 1914 a byl zajat ruským vojskem. Naučil se rusky a bojoval proti Rakousku, ale byl opět zajat a jako zajatec přišel pracovat do Bořitova. Jeho vlastní jméno bylo Evžen Musil a pocházel z Lomnice.
LEGIONÁŘI: Z naší obce sloužili v legiích francouzských Jaroslav Krejčí a Josef Crhák, ruských František Janíček, František Horák, František Hrazděra, Josef Dvořák, Josef Doležel, Josef Krejčí, Josef Sedlák, Josef Zerák a František Plhoň.
POVODEŇ: Bylo to 12. července 1922, kdy po krutém lijavci a průtrži mračen přivalily se od Brťova, Býkovic a Lysic spousty vody. Domky podél Lysického potoka byly 1 m zatopeny. Ještě hůře bylo na Trávníkách. ... Voda s sebou hnala kmeny stromů a palivové dřevo, to vše naráželo do zdí, div je nezbořilo a povalilo ploty. Ve světnicích zůstalo až 40 cm bahna a v něm mnoho zničeného prádla.
VĚTRNÁ SMRŠŤ: Ještě obyvatelé nezapomněli na hrůzy povodně, když v r. 1929 a opět přede žněmi byli překvapeni novým neštěstím. 4. července přihnalo se k večeru krupobití a sním hrozná a vše ničící větrná smršť. Hodinu nad naším krajem zuřila a nadělala za desetitisíce škody. Zničila úrodu, vyvrátila mnoho stromů z kořenů, nesčíslné množství jiných zlomila, zničila ovocné stromoví, strhala dráty elektrického vedení, odnesla střechy a kácela štíty. ... Smršť tato řádila v šířce 25 km mezi Letovicemi a Blanskem.
Kronika z r. 1936, kronikář: Josef Kašpar
CENY PLODIN A DOBYTKA: Společnost Obilní monopol platila po žních za 1 q žita 120 Kč, pšenice 130-140 Kč, ječmene 110 Kč, ovsa 90-100 Kč. Později se ceny o něco zvýšily. Brambory se prodávlaly 1 q za 18-25 Kč. Za 1 q řepy cukrovky se platilo asi 13 Kč. Cena koně se pohybovala od 3000 do 5000 Kč, krávy od 2000 do 3000 Kč, selata párek 250-300 Kč. Maso mělo ceny kolísavé: 1 kg vepřového kolem 12 Kč, hovězího 10 Kč, telecího 10 Kč.
Kronika z r. 1938, kronikář: Josef Kašpar
MOBILISACE: V době mobilisace bylo narukováno 111 vojínů a 46 koní.
Kronika z r. 1939, kronikář: Josef Kašpar
VÁLKA: 18. března zavlál na naší radnici prapor se skobovým křížem. I duch úřadování se změnil ve smyslu tohoto nenáviděného znaku.
Školní kronika ze šk. r. 1939/40, kronikář: Vojtěch Kráčmar
Podle výnosu okr. škol. výboru ze dne 3. února 1940 prodlužjí se z nařízení p. říš. protektora pro Čechy a Moravu pololetní prázdniny do 18. února včetně. Výnosem mšano a zemské škol. rady ze dne 16. února 1940, čís. 9667/40 trvá prázdno dále až do odvolání. Aby následky přerušeného vyučování byly co nejmenší, bylo podle pokynů mšano zavedeno domácí samoučení žáků. Žáci se dostavili pravidelně 2x týdně (pondělí a čtvrtek) do školy, kde jim dali třídní učitelé úkoly z hlavních předmětů, aby si tak mohli samoučením aspoň částečně osvojiti novou učebnou látku. Teprve od 4. března bylo zahájeno opět pravidelné vyučování. Učitelé se snažili ze všech sil, aby usilovnou prací byly zaceleny mezery vzniklé nedobrovolným dlouhým přerušením pravidelné školní docházky.
Školní kronika ze šk. r. 1940/41, kronikář: Vojtěch Kráčmar
Nařízením okupačních úřadů ze dne 26.IX.1940, č.394 Sb. ustanoven byl na obec. školách s českým vyučovacím jazykem jako další vyučovací předmět jazyk německý. ... S nechutí bylo vyučováno němčině, s nechutí kurzy navštěvovány. Proto také výsledky vyučovací velmi špatné. Valná část předepsaných hodin pro němčinu věnována "na černo" jiným předmětům: Ke cti okr. škol. inspektora konstatuji, že mlčky s touto "sabotáží" souhlasil.
Školní kronika ze šk. r. 1941/42, kronikář: Vojtěch Kráčmar
Podle germanizačních snah okupantů, jimž ochotně přisluhuje ministr školství Emanuel Moravec, nařízen zvýšený počet německého jazyka na úkor jiných předmětů:
1. a 2. post. ročník - 4 hodiny týdně
3. - 5. post. ročník - 7 hodin týdně
6. - 8. post. ročník - 6 hodin týdně.
Aby - prý - vyučování tomuto nenáviděnému předmětu bylo intensivnější, musí býti vyučováno ve skupinách s malým počtem žáků. Pan ministr vyhrožuje "Erlassem", nebude-li jeho nařízení plněno.
Školní kronika ze šk. r. 1944/45, kronikář: Vojtěch Kráčmar
Dne 5. února 1945 byla naše školní budova obsazena německým vojskem. Proto jsem požádal obec, aby dala škole k dispozici zasedací sál na radnici. Ve vytopené této místnosti se střídaly po půldnech třídy až do velikonočních svátků. Němečtí vojáci - mezi nimiž bylo na 30 Vlasovců, mladých Ukrajinců - si počínali ve škole známým způsobem. Zničili ve třídách zatemňovací zařízení, za které bylo v roce 1941 zaplaceno 1.800 K, všechna kamna, rozbili četné tabule v oknech, vylomili dveře do kabinetu a na půdu, kde byl uskladněn nábytek ze tříd, vypáčili skříně, pobrali a zničili mnoho učebných pomůcek (hlavně obrazů). Násilím vnikli do školní kuchyně, vypáčili dveře u příborníku a pobrali kuchyňské nádobí a příbory. Ačkoli jsem si několikrát stěžoval u velitele, náhrada škod nebyla vyplacena. Spotřebovali bez náhrady i veškeré zásoby paliva (asi 50 q uhlí a 4 m3 dříví). Tito vojáci budovali na silnicích u nás i v okolí t.zv. tankové překážky a občané musili pod jejich dozorem kopati protitankové příkopy. "Tyto překážky budujeme již od Stalingradu", říkal mi jeden z německých vojáků, který byl protifašistického smýšlení a v civilu učitelem hudby na konservatoři v Norinberku, "a nebyly nic platny!" Teprve po velikonočních svátcích byla školní budova vojskem uvolněna a tak mohlo býti dne 5.dubna opět zahájeno pravidelné vyučování, které potrvalo jen do 17.dubna, neboť se přiblížila fronta a letecké nebezpečí bylo vyhlašováno téměř bez ustání. Školní budova byla opět obsazena německým vojskem. Byly to hlavně oddíly "Volksturmu" (z brněnských němců neb poněmčelých čechů). Dne 26.dubna - v den osvobození Brna - byli usmrceni při hloubkovém leteckém útoku ruských letců na stráni "Chocholi": manželé Krejčí, Bačovský a Frant. Fiala. Střepinou letecké bomby byl toho dne smrtelně zraněn žák I.třídy Josef Doležal, který se v době útoku potuloval po ulici "V podsedkách". Koncem dubna a začátkem května (po dobu 10 - 14 dnů) prožívalo konec války mnoho našich spoluobčanů v krytech za vesnicí, nebo doma ve sklepích. Vesnice byla přeplněna německým vojskem. Vzdálená dělostřelba neutichala ani za noci. Silné detonace otřásaly tabule v oknech. Dne 8.května ráno opustilo německé vojsko školní budovu, v níž zanechalo množství nábojů, části výzbroje i výstroje (přilby, čapky, plynové masky a p.). Po celou noc na 9.května, v ranních i odpoledních hodinách toho dne prchalo německé vojsko všech druhů zbraní směrem k Lysicím. Do hukotu motorů hřměly detonace náloží pod mosty a přejezdy. Po 11.hodině projížděly obcí poslední zbytky německého vojska. Po poledni nastal nápadný klid, který byl ve 12,45 přerušen novým hukotem motorů. Byly to motorisované oddíly toužebně očekávané Rudé armády. Lidé vybíhali z úkrytů a nadšeně vítali Osvoboditele. Nesmírná radost a nadšení byla zkalena tragickým omylem rumunských letců. Nízko nad střechami se objevilo 7 letounů a již bylo slyšeti silné detonace shozených bomb a štěkot palubních zbraní. Zděšené zástupy občanů se rozprchly. Teprve po vystřelených ruských raketách odletěla rumunská letadla. ... Těžce byl zraněn střelou z palubní zbraně občan Machan, stolař. Brzy došlo vysvětlení tohoto tragického omylu. První ruské jednotky dorazily k nám o 4 hodiny dřívě, nežli měly tu podle předběžného hlášení letcům býti. Letci je považovali za zadní německé voje. U Lysic došlo k poslednímu německému odporu, ale němci nápor dlouho nevydželi. Ke 14.hodině táhli již němci zpět k Rájci jako váleční zajatci. Konečně svobodni! Sláva Rudé armádě! Od toho dne byla opět školní budova postupně obsazena jednotkami ruskými a rumunskými. Teprve dne 1.června mohlo býti zahájeno pravidelné vyučování.
Na den 4.června byl povolán do Blanska učitelský sbor, aby prokázal chování se za doby okupace. Protokolárně zjištěno, že všichni členové sboru chovali se jako dobří Češi.
Kronika z r. 1956, kronikář: Jan Stejskal
ZEMĚDĚLSTVÍ: Celková výměra zemědělské půdy je 777 ha. Z toho je 676 ha orné půdy, ostatní louky, pastviny a zahrady. Soukromí zemědělci obhospodařují celkem 486 ha orné půdy, JZD 190 ha orné půdy. K 31.12.1956 vlastní JZD 5 párů koní, 112 ks hovězího dobytka - z toho 40 dojnic, 158 ks vepřového dobytka, 180 ovcí a 550 čistokrevných slepic. Stav hospodářského zvířectva u soukromého sektoru je 39 párů koní, 436 ks hovězího dobytka, 933 ks vepřového dobytka, 2 ovce, 2700 slepic a 230 ks vodní drůbeže. Takřka v každé hospodářské usedlosti se chovají kozy, králíci a holubi.
KULTURA: Kulturní život v naší obci je poměrně chudobný. Mimo kina není v obci žádné kulturní středisko, kde by se mohli občané dle svých osobních zálib vyžít. Dvě, nejvýše tři divadelní představení a tělovýchovné podniky v místní sokolovně pořádá převážně Sokol. ... Filmy se promítají každou neděli odpoledne a večer a ve čtvrtek večer.
DOPRAVA: Mnoho našich občanů je zaměstnáno v Rájci, Blansku, Adamově, Brně a Boskovicích a jinde. Převážně odjíždí ráno do zaměstnání autobusy ČSAD. Autobusy odjíždí ke každému rannímu vlaku do Rájce a odpoledne opět od každého vlaku zpět. V jednom dni jede do Rájce a zpět 11 autobusových spojů. Zastávky jsou dvě. Jedna u sokolovny, druhá zvaná "pod farou" je před obchodem Jednota. Zde je nutno poznamenat, že zastávka pod farou je velmi zlá, neboť v deštivém počasí se nastupuje do autobusu z louží bláta. Přímé spojení s Brnem je asi 6x za den autobusem - linkou Polička-Kunštát-Brno. Zastávka je na státní silnici a v jízdním řádu je vyznačena "Bořitov rozcestí".
NÁŘEČÍ: Bořitovské nářečí známé po celém okolí již mnoho ztratilo na svojí svéráznosti. To pravé, široké a tvrdé bořitovské nářečí slyšíme již jen od těch nejstarších občanů. Zaznamenávám rozpravu babičky Tiché, 91ti leté, drobné, ale ještě čilé stařenky: Milé chlapče bela sem pět neděl v nemucnici v Brně. Bože můj - tam belu krásně - všecí mně měli toze rádi - a pan duchtur bel toze hodné čluvěk. Pán Bůh mo zaplať. Šak mně ani nechceli postit, ta jedna sestřička vukulu mně celý dně - ba he i v noci vubskakuvala. Bože děti - na starý kolena tutu všecku! Je mně ož jednadevadesát let - víte - a jak se vu mně všecí starali - ani halíř tu dneska nestují - nic nechceli. Jedenást děcek jsme měla a ještě so tade....
Kronika z r. 1957, kronikář: Jan Stejskal
DOPRAVA: O zvyšování úrovně obyvatelstva svědčí i to, že 11 našich občanů vlastní auto a asi 20 motocykly. Těchto vlastních dopravních prostředků užívají majitelé převážně k nedělním rekreačním výletům a podobně.
OBCHOD: Zásobování obce potravinami obstarávají dva obchody se smíšeným zbožím - Jednota. Výběr spotřebního zboží včetně potravin je plně uspokojivý. Jedině byl nedostatek ovoce jak našeho, tak z dovozu. Prodejna masa je v bývalém řeznictví u Kučerů.
| chléb | 2,60 Kčs | mléko 1l | 1,70 Kčs |
| cukr | 11,- Kčs | sýry | 2,80 Kčs |
| sůl | 0,90 Kčs | uzeniny | 18-45 Kčs |
| 1 rohlík | 0,35 Kčs | vepřové | 20-28 Kčs |
| čokoláda | 120 Kčs | hovězí | 17-26 Kčs |
| máslo | 10,50 Kčs | hroznové víno | 11-45 Kčs |
Kronika z r. 1958, kronikář: Jan Stejskal
JZD: Za zmínku stojí, že v letošním roce bylo docíleno nejvyšší dojivosti od počátku družstva na ustájenou krávu a sice 2960 l v průměru. Nejvyšší dojivost vykazovala v tomto roce kráva "Alena" - 4740 l mléka. Tato 5ti letá kráva je již z družstevního odchovu.
ŠKOLA: V průběhu školního roku se žáci a učitelé zapojili ve spolupráci s MNV, KSČ a SRPŠ do těchto akcí:
| 17.11.57 | oslava VŘSR - kulturní program |
| 20.12.57 | besídka s Dědou Mrázem |
| 10.3.58 | MDŽ - pásmo zpěvů, básní a tanců |
| V dubnu žáci sehráli maňáskové divadlo pro děti "O Budulínkovi". |
Kronika z r. 1959 kronikář: Jan Stejskal
ÚVOD: Naše obec poznamenaná od dávných dob rysem zemědělské výroby dostává novou tvář - tvář socialistické vesnice. Tato skutečnost je dána nejen scelenými širokými lány polí, nebo hukotem družstevních traktorů, ale hlavně novým myšlením všech občanů, které je vyjádřeno společnou prací jak zemědělců tak i dělníků, kteří odjíždí za prací mimo obec a po návratu i o nedělích pomáhají kde je potřeba.
Kronika z r. 1960, kronikář: Jan Stejskal
JZD: V letošním roce oslavuje naše JZD 10ti leté výročí svého trvání.
KULTURA: Kino MNV je jediným stálým zdrojem poučení a zábavy v naší obci. Bylo pořádáno celkem 217 představení, která navštívilo 19.416 občanů. Zde je nutno se zmínit, že odpadla řada stálých návštěvníků, kteří si zakoupili televizor a mají "papučovou" kulturu doma.
ŠKOLA: V letošním roce navštěvovalo místní základní devítiletou školu 92 dětí. Organizace vyučování byla čtyřtřídní. Vedení školy výrazně projevilo snahu vychovávat žáky ve vědeckém osvětovém názoru, v duchu nové socialistické a komunistické morálky. Zatím co v minulém roce navštěvovalo hodiny náboženství 90% žáků, v roce 1960 již jen 75% žáků.
Kronika z r. 1962, kronikář: Stanislav Vlček
ŠKOLA: Úsilí MNV od počátku roku 1962 bylo zaměřeno na započetí generální opravy budovy Základní devítileté školy. Počátkem roku byl vypracován Tomášem Řehořkem, občanem bořitovským a stavitelem, projekt opravy. Dle tohoto plánu měla býti budova zvednuta o 1 poschodí, ve kterém by byly umístěny 2 třídy. Projekt vcelku předpokládal úplnou likvidaci vnitřního prostoru školy kromě čtyř hlavních stěn.
Kronika z r. 1964, kronikář: Stanislav Vlček
VOLBY: Volby do místního národního výboru, jichž se zúčastnilo 100% voličů - t.j. 852 platných hlasovacích lístků, byly ukončeny dne 14.6.1964 v 16 hod.30 min. Voleno bylo 27 poslanců. Jako volební místnost byla slavnostně vyzdobena zasedací síň MNV. Dne 23. června ve 20 hodin večer se v budově NV konalo ustavující shromáždění. Jednotliví nově zvolení poslanci složili slib tohoto znění: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmu lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život".
KNIHOVNA: V obci velmi dobře pracuje za vedení knihovnice učitelky Oldřišky Vomočilové místní lidová knihovna. Půjčování knih je jednou týdně a v inventáři knihovny bylo koncem roku 1964 89 svazků naučné, 689 svazků dětské a 778 svazků krásné literatury. (Pozn. z roku 1967: V červnu se knihovna přestěhovala z budovy MNV do nově upravené místnosti, bývalé svazácké klubovny na Trávníkách, která zánikem ČSM v naší obci byla uvolněna, když mezitím velmi nechvalně proslula schůzkami jisté části mládeže, která zde pořádala pitky, hrála karty a podobně.)
Kronika z r. 1965, kronikář: Stanislav Vlček
VÝSTAVBA: V jarních měsících bylo započato s výstavbou samoobsluhy (pozn. - dokončeno 11.12.1966). ... Také v tomto roce bylo započato s přestavbou osvětlení, místo žárovek byly instalovány výbojky. Také byla zahájena stavba holičské provozovny a autobusové čekárny. Obec dostala titul Obec 20. výročí osvobození a byla udělena odměna 10.000 Kčs.
Kronika z r. 1968, kronikář: Stanislav Vlček
VÝROČÍ: Dne 28. října 1968 bylo na veřejné oslavě vzpomenuto 50. výročí vzniku naší republiky a při té příležitosti v parku u MNV a u sokolovny byly zasazeny lípy svobody.
CENY: Ceny potravnin se téměř nezměnily (pozn. - viz výše), avšak u průmyslových a zvláště stavebních hmot došlo ke značnému zvýšení až o 100% a více. Cena rodinného domku nově postaveného se zvýšila asi ze 100.000 Kčs na 1500.000 až 200.000 Kčs podle vybavenosti pozemku.
Kronika z r. 1970, kronikář: Stanislav Vlček
KONĚ: V roce 1966 byla založen v naší obci Jezdecký oddíl mládeže. V roce 1970 měl 17 členů, jeho majetek jsou 2 koně vlastní, 6 v JZD a 1 nákladní auto Praga RN. Oddíl vede Zdeněk Kupsa.... ... Nejúspěšnější byl právě rok 1970, kdy bylo na různých dostizích získáno několik cen.
PŘÍJEM: Měsíční průměrný příjem dojičky činí 1.653 Kčs, traktoristy 2.022 Kčs a členky rostlinné výroby 640 Kčs.
Kronika z r. 1972, kronikář: Stanislav Vlček
ZEMĚTŘESENÍ: V neděli, 16.dubna po jedenácté dopoledne, pozorovali občané silné záchvěvy země po dobu asi 6 vteřin. Svědkové vypověděli, že měli dojem, jako by se pohybovala podlaha místnosti. Toto zemětřesení mělo epicentrum v Alpách a nejsilněji se projevilo ve Vídni, kde se zbořilo několik domů. Obyvatelé Prahy hlásili popraskání omítek a padání obrazů. Síla zemětřesení byla 5 stupňů.
Kronika z r. 1973, kronikář: Stanislav Vlček
PLYN: V jarních měsících bylo započato s plynofikací naší obce - 13. května 1973. Tato rozsáhlá akce byla uskutečněna mimo volební program a hodnota díla je 1.486.000 Kčs. ... Na plynofikaci bylo občany odpracováno 23 437 brigádnických hodin. ... 21. listopadu 1973 v 16 hodin za účasti dechové hudby byl na náměstí před samoobsluhou vpuštěn plyn do potrubí v celém Bořitově. ... Naše obec je v kategorii do 2000 obyvatel první v Jihomoravském kraji, která byla plynofikována. Plyn byl v tomto roce zaveden do 105 domácností
Kronika z r. 1974, kronikář: Stanislav Vlček
VÝSTAVBA: Zatímco v roce 1972 byla postavena víceúčelová sušárna typu MGF, v roce 1974 byla dostavěna míchárna krmiv o kapacitě přes 500 vagónů ročně.
JK: Jezdecký oddíl při JZD Bořitov dosáhl počtu 18 členů. Zúčastnil se celkem pěti jezdeckých dnů, na kterých získal 5 prvních míst, 6 druhých a 4 třetí místa. Mimo to se zúčastnil Krajského mistrovství dorostu v militáry, kde získal druhé místo a tím se kvalifikoval na mistrovství ČSSR v Táboře a v parkurovém skákání získal třetí místo. Poprvé v historii JKM se zúčastnil i dostihů na státním závodišti. Velkého úspěchu bylo dosaženo i po stránce chovatelské, kdy stanice hřebců v Bořitově byla vyhlášena nejlepší stanicí v Jihomoravském a Severomoravském kraji. Též se podařilo JKM dosáhnout jeho největšího cíle a to uznání plemenářského hospodářství v chovu koní jako jedinému JZD v Jihomoravském kraji.
Kronika z r. 1975, kronikář: Stanislav Vlček
JK: JK SSM se zúčastnil celkem devíti jezdeckých dnů, na kterých získal 25 vítězství. Mimo to se zúčastnil dostihu i na státním závodišti Šurany, Chuchle, Olomouc a Bratislava. Vybojoval první místo na Krajském mistrovství mužů a žen v drezuře koní a jen zranění koně před mistrovstvím republliky jej připravilo o jedno z předních míst na tomto mistrovství. Počet chovaných koní dosáhl počtu 100. Chov je zaměřen na polokrevné koně a částečně (pro vlastní potřebu a dostihové účely) i koně plnokrevné.
Kronika z r. 1977, kronikář: Vlastimil Vykoukal
Mezi nedostatky v obci patří, že obec nemá kino. Jeho provoz byl pro celou řadu nedostatků z hlediska bezpečnosti provozu již před několika léty zastaven. Místo odstranění nedostatků bylo kino zrušeno a dnes má v jeho prostorách JZD umístěnu přidruženou výrobu. Přes vesnici, směrem od Černé Hory k Rájci v části obce Trávníky protéká potok Býkovka. Jako chlapec si pamatuji, že jsme se v ní koupávali, dokonce i rybařili a že voda v ní byla krásně čistá. Dnes je z Býkovky stoka bez života, zamořující svým pachem celou přilehlou část obce. Do Býkovky vypouští splašky černohorský pivovar, který platí okresní vodohospodářské správě příslušné penále, tato pak mlčí k tomu, že z Býkovky je smrdutá stoka. Lépe na tom není ani Lysický potok, protékající obcí v její střední části, který je jímkou fekálií z objektů JZD na Čtvrtích. Znečištěné potoky mají nedobrý vliv na kvalitu pitné vody ve většině studní v Bořitově. Rozborem kvality studní je zjištěno, že většina jich je závadná či naprosto nepoužitelná. To znamená, že MNV musí vážně uvažovat o vodovodu, o jehož výstavbě se mluví již desítky let, avšak dosud k ní nedošlo.
JZD: Bořitov je znám chovem sportovních koní. Na mezinárodní aukci v Písku bylo v roce 1977 výhodně prodáno 23 sportovních koní. Průměrný stav stáda je 100 koní. Značné tržby přináší JZD i zahradnictví. Plánovaný výnos 1 500 000,- Kčs byl překročen na 1 875 000,- Kčs. Podobně i žampionárna, kde byl plán tržby 2 390 000,- Kčs, ten překročila na 2 694 tis. kčs, což představuje 92 tun vypěstovaných žampionů. Žampionárna v Bořitově je po žampionárně školního statku v Novém Jíčíně druhou největší žampionárnou v ČSSR.
Kronika z r. 1978, kronikář: Vlastimil Vykoukal
MŠ: 11.8.1978 došlo konečně k otevření nové mateřské školky. Původní projekt uvažující o umístění třiceti dětí byl změněn a v konečné podobě má školka 2 oddělení pro celkem 60 dětí. V současné době je ve školce umístěno 25 dětí ve stáří 3-5 roků v oddělení mladších žáků a 31 dětí ve věku 5-6 roků. ... Ukončení výstavby mateřské školky, i když ještě zbývá vybudovat hřiště a provést úpravu okolí, je za poslední desetiletí v Bořitově po vybudování plynofikace, přestavbě Sokolovny, vybudování požární zbrojnice, jednou z nejvýznamnějších akcí MNV a všech občanů, která bude sloužit nám i příštím generacím.
RESTAURACE: Mimo samoobsluhy je v obci restaurace Jednoty "na Sokolovně", ved. s Kolařík. Je to po uzavření restaurace "u Sedláků" v dubnu 1977 jediná restaurace v Bořitově.
Kronika z r. 1979, kronikář: Vlastimil Vykoukal
Výrobní závody pracující na dvě směny mají provoz od 6.00 hod. Pracující výrob. závodů pracujících jen na jednu směnu pracují od 7.00 hod. Úřady a ústavy pracují od 7.30 nejdříve, vybrané úřady a ústavy od 8.00 hod., 8.30 hod. či až od 9.00 hod. dle dané vyhlášky. Na základních školách zůstává začátek vyučování od 8.00 hod., na středních a vysokých školách od 9.00 hod. ... S platností od 1.4.1979 bylo v celé ČSSR rovněž v návaznosti na změny prac. doby z 29.1.1979 provedno zavedení letního času. Dne 31.3.1979 ve 24.00 hod. byly hodiny posunuty na 1.00 hod. dne 1.4.1979. Toto opatření má zůstat zachováno i pro příští léta a budeme tak mít letní a zimní čas.
MNV: V roce 1979 se také pokračovalo na nutné opravě budovy MNV. Nákladem 44 tisíc Kčs byl zakoupen materiál, provedeny opravy střechy, klempířské práce, byla vybourána stará vrata od bývalé požární zbrojnice, na jejich místo zazděna okna a provedeny tak přípavy na celou postupnou rekonstrukci budovy.
JK: Zásluhou JZD a Jezdeckého klubu ZO SSM v JZD začala v Bořitově vznikat pěkná tradice a pro celé široké okolí zajímavá podívaná jezdecký sport a jezdecké dny organizované na závodišti za Váňovými. Jezdecký klub sice dále pracuje, byl však nucen pro nezpůsobnost závidiště v Bořitově toto přesunout do Mladkova a tak přišel Bořitov o každoroční pěknou podívanou.
CENY: Dnem 20.7.1979 vyhlásila federální vláda ČSSR některá cenová opatření, platná od tohoto dne. Byly zvýšeny ceny:
elektřiny a plynu o 50%
benzínu normal ze 4,- Kčs na 6,- Kčs za litr
benzínu speciál ze 4.30 Kčs na 6.50 Kčs za litr
benzínu super z 5.30 Kčs na 7.50 Kčs za litr
topné nafty z 0.90 Kčs na 2,- Kčs za litr.
Byly rovněž zvýšeny ceny za poštovné, známka na dopisnici z 0.30 Kčs na 0.50 Kčs, dopis z 0.60 Kčs na 1,- Kčs, dále byly zvýšeny sazby za telegramy, nájem za telefon, telefonní hovorné atd. Nájem za telefon z 15,- Kčs na 50,- Kčs měsíčně, místní hovorné z 0.50 Kčs na 1,- Kčs... za zřízení účastnické stanice se platilo 600,- Kčs, nově 2 000,- Kčs.
Kronika z r. 1980, kronikář: Vlastimil Vykoukal
1.MÁJ: Rok 1980 byl rokem oslav 35. výročí osvobození ČSSR Sovětskou armádou. Součástí oslav byl i první máj 1980. Oslavy 1. máje byly zahájeny v 7.00 hod. ráno budíčkem z rozhlasu MNV. Účastníci oslavy se shromáždili v 8.00 hod. u budovy MNV, odtud průvodem s hudbou odešli k Sokolovně. Od Sokolovny byl zorganizován odjezd autobusy ČSAD a JZD k nádraží v Rájci-Jestřebí. Na silnici u Chemy se průvod opět seřadil a odešel na hřistě TJ Rájec. Na seřadišti u Chemy se k průvodu připojili na koních členové jezdeckého klubu SSM z JZD Bořitov. Po seřazení občanů, účastníků májových oslav ze všech okolních obcí, přednesl slavnostní projev člen předsednictva okres. výboru KSČ v Blansku a předseda okr. odborové rady v Blansku Laď. Skoupý. Po projevu prošel průvod všech účastníků ulicemi Rájce k MNV, kde byla slavnost ukončena. Z Bořitova se oslav zúčastnilo 350 občanů.
Kronika z r. 1982, kronikář: Vlastimil Vykoukal
VODOVOD: Jak je již psáno v zápisech za předchozí léta, zůstává hlavním úkolem pro celou obec vybudování vodovodu. MNV sice projekční práce zadal, s výstavbou se však v roce 1982 nezačalo, dle informace předsedy MNV s Cihláře se s výstavbou nezačne ani v roce 1983. 75% obcí v okrese má již vlastní vodovod. Bořitov patří mezi menšinu obcí okresu Blansko bez vodovodu a kvalitní pitné vody ...
Kronika z r. 1983, kronikář: Vlastimil Vykoukal
VÝSTAVBA: Domků, které byly do r. 1945 nízké, přízemní, značně ubylo, na mnohých byla provedna nadstavba prvního patra, na mnoha domcích byla přistavena podkroví. V každé ulici je takto adaptovaných a přistavěných domků několik a stále jich přibývá. Není dávná doba kdy jednopatrových budov bylo v Bořitově jen několik a to: budova MNV, škola, fara a domek "na Štoku", čp. 126, kterému se tak říkalo zřejmě proto, že šlo o jediný soukromý domek v Bořitově, který byl jednopatrový.
Kronika z r. 1985, kronikář: Vlastimil Vykoukal
VKK: V roce 1985 byla zahájena výstavba velkokapacitního kravína... V r. 1985 byla na bývalých Lukách na poměrně rozsáhlém pozemku za rybníkem "Na pískách" vybudován stavební dvůr, na který navazuje samotná výstavba budov budoucího kravína se vším příslušenstvím. Předpokládané náklady výstavby jsou plánovány na 48 milionů Kčs, počítá se s ustájením 800 ks dojnic, více než 200 ks telat a porodnou pro 90 dojnic. Počítá se též s výstavbou mléčnice na 15.000 litrů mléka. Projekt výstavby obsahuje též výstavbu laboratoře, silážní jámy, seníku, míchárny krmiv, hnojiště a nadzemní jímky na tekuté odpady, úpravnu vody atd.
Kronika z r. 1986, kronikář: Vlastimil Vykoukal
HUDBA: Při JZD byla již před několika lety založena amatérská hudební skupina "Venkovanka", která se podle potřeby rovněž svými výkony podílí na kultuře obce. Je sice jen čtyřčlenná, ale její vystupování je hodnoceno kladně. (viz foto v části "Foto - dobové")
Kronika z r. 1987, kronikář: Vlastimil Vykoukal
MŠ: V závěru roku 1987 jsem měl možnost nahlédnout kroniku mateřské školy v Bořitově. ... První mateřská školka byla v Bořitově otevřena 1.května 1951, je tomu tedy již 36 let. Zřízena byla na faře, v bývalé orlovské tělocvičně, kdy MNV za materiální podpory právě vznikajícího JZD menšími úpravami zřídil jednotřídní školku, na tehdejší poměry skrovnou, ale přeci fungující. Dne 18.září 1977 byla otevřena nová školka, postavena v akci "Z" na t.zv. Farském kopci. Tato školka je dvoutřídní se vším vybavením, které ke svému provozu potřebuje, včetně oploceného hřiště.
Kronika z r. 1988, kronikář: Vlastimil Vykoukal
OBŘADNÍ SÍŇ: Péčí MNV byla v budově dokončena obřadní síň, které využívá SPOZ ke všem svým akcím dle vlastního plánu práce, zejména vítání nových občánků, vydávání nových občanských průkazů, besedy a loučení s branci a jejich opětné přivítání po ukončení vojenské základní služby, zlaté svatby atd. SPOZ si o těchto akcích vede vlastní kroniku. (pozn. - První svatební obřad se uskutečnil v obřadní síni dne 6.srpna 1994, kdy předstoupili před starostu a matrikářku paní Marta Bílková - Hejtmánková a pan Alois Hejtmánek.)
HASIČKA: Rovněž v září 1988 otevřela místní požární jednota v přísálí požární zbrojnice restauraci s prozatimní provozní dobou ...
Kronika z r. 1990, kronikář: Vlastimil Vykoukal
POVODEŇ: 29.6.1990 asi v 15 hod. přišla od západu silná bouřka. V Bořitově sice silně pršelo, hlavní nápor deště však byl v Lysicích, Býkovicích, Perné a na Chlumech. Za několik minut byl Lysický potok plný, voda se valila plným korytem, u Hlavičkových výše hladiny dosáhla až stropu mostu, u Stejskalových pod kostelem se valila i přes most, zaplavila zahrady pod školou, protékala průjezdy Sýsových, Horákových, Stejskalových, Vítámvásových, samozřejmě zaplavila i sklepy. V horní části obce byly zaplaveny zahrádky u bytovek JZD...
Kronika z r. 1991, kronikář: Vlastimil Vykoukal
CENY: Ceny se odvíjí od srovnání s cenami na západních trzích. Tak kurs koruny vůči dolaru je 29 - 30,- Kčs, německé marce 18 - 19,- Kčs a rakouskému šilinku 2,60 Kčs. Průměrný plat v ČSFR je cca 3.400,- Kčs, v NSR a USA průměrně totéž v markách nebo v dolarech.
OBCHODY: V obci působí prodejna Samoobsluha-Jednota až do r. 1991 jako jediná v Bořitově. ... 3.6.1991 byla v domě u Kučerů v Podsedkách otevřena soukromá samoobsluha se stejným sortimentem jako v Jednotě. Působí pod značkou K + K. ... V Podsedkách u Fojtů má ZD vlastní porážku a výsek masa. Prodávají hovězí, vepřové i skopové, maso, sádlo, tlačenky, uzené maso, škvarky, omezené množství uzenin. ... V říjnu 1991 otevřel p. Ladislav Hřebíček obchod "HROS". Je to pekárna s vlastní výrobou chleba a rohlíků. Mimo prodeje vlastních výrobků je možno zde zakoupit i užší sortiment některých potravin. ... 20.11.1991 otevřel prodejnu "MANGO" p. Petr Křenek v prostorách bývalého kadeřnictví u autobusové zastávky. Hlavním produktem prodeje je ovoce a zelenina, cukrovinky, pivo a likéry, cigarety, semena, na jaře pak i zeleninové přísady. ... Ve stejné době otevřel p. Jaroslav Zerák ve stejném objektu jako p. Křenek vlastní prodejnu textilu, papíru, hraček, galanterie, domácí obuvi a jiného drobného zboží. Stejně jako prodejna MANGO je i ZATEX prostorově omezen. ... V prvním čtvrtletí byl na Trávníkách v domě u pelikánů v sousedství prodejny HROS pí Olgou Zerákovou otevřen "BUTIQUE" Olga, zabývající se zakázkovou výrobou a prodejem různých druhů dámského oblečení. ... V květnu 1991 byl zahájen prodej cigaret u Grimů na Trávníkách proti Sokolovně. ... Počátkem 2. pololetí 1991 převzala do nájmu a vlastní režie restauraci na hasičce pí Vlasta Kučerová. ... 15.10.1991 po delším uzavření byla p. radkem Pantůčkem otevřena restaurace na Sokolovně.
Kronika z r. 1992, kronikář: Vlastimil Vykoukal
VOLBY: V Bořitově bylo ve volebních seznamech zapsáno celkem 897 oprávněných voličů. Voleb se zúčastnilo 820 oprávněných voličů, t.j. 91,1% zapsaných voličů.
JÍZDNÉ: Neúměrně rostou i ceny služen, jízdné ČSAD - ČSD se v roce 1992 zvýšilo o 25%, od 1.1.1993 roste opět o 50 až 100%. Jízdenka ČSAD do Blanska místo 4,- Kčs stojí 6,50 Kčs, vlak Rájec-Brno místo 3,- Kčs stojí 6,- Kčs, týdenní jízdenky ČSAD i ČSD jsou zrušeny...
Kronika z r. 1996, kronikář: Stanislav Vlček
Na 2. zasedání Obecního zastupitelstva byla přijata zpráva o zahájení výstavby kanalizace v obci, která bude postupovat nejprve od části obce Zádvoří.¨
Kronika z r. 1997, kronikář: Bohumila Bosáková
Koncem měsíce června bylo započato s telefonním a kabelovým rozvodem v obci.