Velký a Malý Chlum

Chlumy jsou dominantou celé střední části okresu. Oba mají prudké svahy a temeno tvoří poměrně rovná plošina. Především pro tyto důvody byly vrcholy obou kopců využity v různých obdobích pravěku ke stavbě opevněných hradisek, která sloužila jako vojensko - správní centra okolní zemědělské oblasti. Větší a také známější bylo hradisko na Malém Chlumu (známější jako Holý). Objevil je badatel Jan Knies v roce 1882. Osídlení hradiska bylo datováno do pozdní doby bronzové. Dodnes je na jižním okraji plošiny vidět zbytek kamenné hradby a točitého schodiště, které bylo vylámáno přímo do rostlé skály. 

 

Velikosti obou Chlumů a malá vyvýšenina mezi nimi daly vzniknout dokonce i pověsti: To se prý kdysi dávno vsadila bába čarodějnice s čertem o to, kdo z nich za jednu noc nanosí větší kopec písku. Čert prý létal pro písek kamsi daleko a přinášel jej ve velkém plochém koši, kterému se říkalo opákla. Bába byla chytřejší. Čekala vždy, až čert odletí, a pak mu odnášela v zástěře to, co donesl, a sypala na svou hromadu. Čert se divil, že bába má hromadu větší, létal čím dál rychleji, ale nebylo mu to nic platné, bába ho vždy předstihla. Ovšem už ani bába nestačila písek přenášet, protože se čert vracel čím dál rychleji, a tak použila další lest. Měla prý s sebou kohouta a lucernu. Tu rozsvítila ještě před svítáním, kohout zakokrhal a čert, který se právě vracel s opálkou plnou písku, poznal, že sázku prohrál. Ve zlosti hodil opálku na zem mezi oba kopce a vznikl tak malý kopec mezi oběma Chlumy, tzv. Opálka.