Vlastivěda moravská
Bořitov, dialekticky Buřtov neb Bořtov, ves 1/4 hod. sv. Černé Hory, při ústí potoka Lysického do Bejkovky, kostel, škola, fara a několik domů spočívajících na vyvýšeném břehu (312 m).
Bořitov jest osadou prastarou, jak svědčí popelnicové pohřebiště s bronzovými milodary na panském láně mezi dědinou a nedalekou císařskou silnicí. Ve vsi samé při západní straně jsou mocné kulturní vrstvy a odpadkové jámy, v nichž nalezeny kamenné, kostěné i bronzové předměty. Odtud pocházejí asi četné kamenné sekery mezi lidem roztroušené, z nichž nejtěžší (2 1/2 kg) vykopána ve trati "Močidlech". Nálezy tyto spadají asi do prvního století př. Kr.
Hojné jsou také nálezy z doby určitě již slovanské, učiněné mezi hřbitovní zdí a domem č.2. Zde byly hroby s kostrami, které ležely vesměs na znak směrem od východu na západ tak, že obličej jejich byl obrácen na východ, témě hlavy pak ukazovalo na sever. V jednom hrobě nalezeny kostry dvě nad sebou, vrstvou hlíny oddělené, hrob jiný byl složen z kamení jako bedna. Tři kostry měly dle všeho dříve ve vlasech zapletené bronzové kruhy postříbřené, představující hada s hlavičkou i ocasem. U dvou koster kruhy ty byly zavěšeny řetězovitě.
Poč. 17, stol. bylo tu 51 domů, z nichž po válce 30leté 2 pusté, r. 1659 5 lánů, 21 půllánů, 22 podsedkův a 3 čtvrtlány, úhrnem 51 čísel, z nichž bylo 14 pustých. R. 1793 domů 96, 569 obyv., r. 1846 domů 119, 715 obyv., r. 1900 domů 157 s 1086 obyv., mezi nimi 10 evang.
Dle vesnice psal se i vladický rod "z Bořitova". Prvně jmenuje se Svéslav z Bořitova jako svědek na listině kláštera Hradištského. R. 1355 byl maj. vsi Jak. Čert z Bořitova, r. 1378 Přibík z Bořitova, kdy upsal synoviLinhartovi 5 lánů a šenk. Úrodné zdejší pozemky zakupovali různí pánové. Z nich nejvíce zde měli páni z Boskovic a z Černé Hory. R. 1355 koupil zde Beneš z Boskovic od Jak. Čerta z Bořitova dvůr, 2 lány, 3 domy, šenk a jiné zboží za 130 hř. R. 1371 upsal Oldřich z Boskovic manželce Zbyňce z Cimburka 5 hř. 4 gr., brzy potom r. 1376 Vaněk z Boskovic prodal dvůr Věchně z Drahanovic, a jeho synovec Vaněk Černohorský postoupil r. 1391 dvora v Bořitově manželce Martě z Meziříčí. Také rodina pánů z Kunštátu měla zde podíly, tak 1446 koupilBeneš Černohorský z Boskovic od Jiřího z Kunštátu, potomního krále, slavné paměti, lán a pusté stavení. Podobně učinili bratři Beneš a Dobeš a koupili od Ctibora z Cimburka zdejší podíl jeho. Ostatní část vsi přikoupil Beneš r. 1502 od Lad. z Boskovic. Věchna, vdova po Bučkovi z Drahanovic, koupila zde r. 1376 od Vaňka z Boskovic dvůr, kterýž rodině její patřil do r. 1437, kdy Martin z Drahanovic jej prodal Přechovi z Voděrad.
Bratři Jiří a Jan z Hostěhrádek obdrželi za věno od Beneše Vaňka z Boskovic a z Černé Hory dvůr v Bořitově, jenž v rodině zůstale i na dále, neboť ještě r. 1478 Jiří Nosek z Hostěhrádek prodává ode dvora pastviště a nivu za 47 kop. O sto let později jiný Jiří z Hostěhrádek prodává Peškovi louku za 11 kop. R. 1481 měla v Bořitově podílMachna z Valdštejna na Otaslavicích, z něhož měla odevzdati 4 hř. kostelu sv. Petra v Brně, čehož nechtěla učiniti a kapitolou pohnána byla na soud.
Z dat těchto vidno, že zde byly dva dvory, jeden Špitálka, podnes je mezi Bořitovem a Černou Horou, kde jest č.152, a na přiléhajících zahradách (na Pustém), které velmi starým, dobře však stavěným terasem jsou dosud odděleny Zádvoří.
O č.4 jest pověst, že tam stával pivovar pánu ze Svéslavě, kteří prý zde měli několik gruntův jakož i louku Obecníky, jíž rozdělili mezi poddané.
Nejznamenitější památka zdejší jest kostel sv. Jiří, vystavěný na místě starým Čechům posvátném, o čemž svědčí nejen předhistorické pohřebiště, nýbrž i pověst lidová zaznamenaná v pamětní knize farské z XVIII. stol.
Nejstarší část chrámová jest stavěna do čtverce, na jehož sev. a již. průčelí byla okna románská, nahoře charakteristickou římsou vroubená, nyní je zazděna, ale znatelná, ve zdi pak prolomena jiná. Ostatní části chrámové jsou pozdějším přístavkem. Věž dle nápisu na kříži nalezeném pochází z r. 1305 a jest zdobena pěknými kamennými okny románskými, rozdělenými dvěma sloupky. Presbytář vystavěn za vlády Beneše Černohorskéhove slohu čistě gotickém, čemuž nasvědčují znak rodu toho hřeben a hvězda, erb manželky jeho na vypouklém klenutí.
Za stol. XV. měli chrám husité, kteří z něho vypuzeni r. 1480, načež chrám vysvěcen znovu. Z téže asi doby jsou také okna jakož i ciborium. Na straně pořízena kaple sv. Anny. Asi v polovici XVI. stol. dal Albrecht Černohorský z Boskovic obnoviti starožitný kostel Bořitovský. Druhé důkladné opravy došel kostel r. 1842. Nyní má 4 oltáře, které s kazatelnou, křtitelnicí a varhanami pořízeny v l. 1842, 1843 a 1853. Z kostelního náčiní nejznamenitější památkou jest monstrance s podobou gotické věže, 4 1/2 kg těžká, z ryzího stříbra, 80 cm vysoká a pochází asi ze XVI. stol.
Ve zdi zasazeny jsou tři náhrobní kameny: Zikm. Konáče z Hodišťkova (z r. 1568), úředníka p. Albrechta Černohorského z Boskovic, druhý panny Kat. Čiatrvanky z Goswicz (z r. 1576), která po 27 let sloužila paní Boženě z Lipého na Černé Hoře, třetí (z r. 1585) jest čtitelný pouze v několika slovích.
Na věži jest velký zvon z r. 1773 s nápisem: Sub directore Czernohorensi Fr. Benischek et Rectore vero Ecclesiae Wenceslao Novotni Moravo Borzitoviensi parocho loci haec campana refusa est expensis ecclesiae ac celsissimi principis Henrici ab Auersperg in h. S. Georgi anno 1773. Liborius Marinn inn Brinn. Menší zvon bez letopočtu má nápis v gotickém písmě: Ave Maria. Nejmenší zvon pukl r. 1876, načež z něho ulity dva: sv. CyrillMethod a sv. Josef.
Kolem kostela jest hřbitov, jehož přední zeď byla přestavěna r. 1868. V rohu hřbitovním jest kostnice, o níž poznamenal pisatel kroniky Bořitovské, že zde uloženo mnoho kostí husitů, kteří sem přitáhli od Račic a byli zde poraženi.
Fara jest vystavěna na místě staré z pozůstalosti faráře Václava Novotného, zdejšího rodáka, nákladem 1368 zl. a z příspěvku kostelního 111 zl. (r.1797), od kteréžto doby nezměněna. Prvním známým farářem jest Jan Húska(r.1487), který na vyzvání pánů Dobše a Beneše z Černé Hory přeložil kroniku českou Aeneáše Sylvia, kterýžto překlad (ruk.) se posud chová v Římě. R. 1494 byl farářem Václav, posl. kat. knězem byl Jan 1553. Nástupce jehoJakub Kouřimský r. 1580 psal se správcem církve Černohorské a Bořitovské, posl. ev. farářem byl Jak. Melchiorides r. 1610. Po dlouhou dobu zde působili kněží: Mich. Pilař 1689-1720, Václ. Žalčík +1746, Fr. Klenovský +1765, Václ. Novotný +1792, zakladatel farní kroniky, Jiří Kupka +1829, Fr. Kozák +1840, Basil Borek 1874, Klem. Pospíšil +1893, odtud nyní farář Fr. Havránek.
Za starých dob patřily k farnosti Bořitovské obce: Bořitov, Jestřebí, Spešov, Krhov, Bejkovice, Černá Hora, Dl. Lhota, Brťov, Žernovník a Bukovice, nyní jen Bořitov, Jetřebí, Spešov (a Krhov z okr. Boskovice), 2159 duší. Poměr dávek z každé obce byl jiný. Tak platil v Bořitově lánník 44 snopy žita, 13 pšenice, 4 ječmene, 36 ovsa, čtvrtník pouze čtvrtinu všeho. Mimo to 1/8 mázu másla, 12 vajec a 1 kr. - Matriky jdou od r. 1642.
Prvá zmínka a škole činí se k r. 1653, kdy farář Jiří Gretzner oznamuje Olomoucké konsistoři, že v obci je škola s učitelem, jenž zároveň varhaníkem. Dostával dle téže zprávy desátek ze Žernovníka: 5 1/2 míry pšenice a tolikéž ovsa. Prvním učitelem Bořitovským, o němž se zmínka činí v matrikách, byl Tomáš Regius. Déle zde působili: Jiří Konvalinka (20 r., +1737), Šim. Macků +1770, Fr. Libiš +1793, Jan Svoboda (45 r., +1839), Jan Zickel (40 r., +1879), Jan Jarůšek +1894, nyn. nadučitel Jos. Sumbal.
Pokud lze tvrditi s jistotou, stávala stará škola na "Trávníkách" (č.80). Bylo to stavení nepatrné, které r. 1804 dala tehdejší vrchnost přestavěti. Ve škole bylo vyučuváno do 24.srp.1843, kdy strhla se veliká bouře a povodeň, voda prorazila přední stěnu učírny a odplavila ji. Proto téhož roku počala býti stavěna nová budova dvoutřídní, ale s jedním učitelem, ráno vyučování žáci II., odpol. I. třídy. R. 1886 vystavěna třída třetí. Škola má 267 žáků z Bořitova a z Jetřebí.
Příjem učitelský byl za starší doby: ze škol. fondu 30 zl. 34 kr., roční příplatek 7 zl. 5 kr., kostelní služba za 4 zl. 34 kr., mimo to měl učitel za dítko I. tř. 1 kr., II. tř. 2 kr. k.m., pak také příspěvky obilní.
Za starých dob (do r. 1785) patřily ku škole všechny obce, které náležely zdejší farnosti, r. 1881 vyškolen i Krhov, takže zbylo pouze Jestřebí, kam od r. 1839 občas bývali posíláni pomocníci, od r. 1844 však chodí dítky opět do Bořitova.
Poddanské povinnosti v pol. XVIII, stol.: úroku 76 zl. 42 kr. o sv. Janě, 70 zl. 78 kr. o vánocích. Sedláci (25) robotovali s potahem 3 dni v týdni, čtvrtláníci (23) pěšky 3 dni v týdni.
Obec Bořitov má jmění 226 jiter pozemků, jednopatrovou radnici, nemocnici, domek pastýřský a 3200 K kmenového jmění. K místnímu katastru náleží 1007,88 ha úrodných pozemků, které jsou rozloženy v tratech: Hlóžky, Větrníky, Sekerky (1653), Krb, Bakula, Potočiny, Čížovky, Dubí, Chrástka, Zádvoří, Dlouhé Žlebce, Pastýřky, Čtvrtě, Sádek, Kavěna, Hémonka, Perná, Huť, Krchůvky, Kříby, Hóvozek, Nádves, Lokétěk, Horka, Chlum, Spálenisko, Dílnice, Rybníky, Žlíbky, Kopanina, Haná, Loužky, Badalka, Havířka, Hůrka, Klínek, Kržiska, Hlaváč, Krajina, Hodoňovec, Kamenný žleb, Sékeř, Kněžská, Hampejz, Zlámanina, Chochola.
Poslední pošt jest v Černé Hoře. V místě jsou rolnická mlékárna a dílna uměleckého zámečnictví.
Obec jsouc rozložena poblíže císařské silnice, která spojuje Prahu, Brno a Vídeň, často a velmi trpěla za různých válečných výprav, takže v zámožné obci byl častým hostem hlad. R. 1520 byl Bořitov přepaden vojíny Vojt. z Pernštejna, kteří vydrancovali zdejší faru úplně, načež r. 1521 žaloval Dobeš z Boskovic a Černé Hory u zemského soudu pána z Pernštejna pro pych a za náhradu 1000 kop č. gr.
R. 1623 byl bochník chleba průměrně o 13 cm za 6 grošů, korec žita za 30 zl., míra pšenice za 32 zl. Rok potom zvětšila se bída ještě více. Roku 1630 bylo žito za 15 tolarů, zeleniny nebylo, otruby za 45 gr. Z hladu a z velké bídy sbírány a mlety lískové ořechy, žaludy, řezanka i seno na mouku. R. 1643 všechna dědina utekla do hor, ves zpustošena Švédy, neboť vojsko sem docházelo denně.
Zajímavost: Na poč. 20. stol. byla obec Bořitov se svou rozlohou 10 km2 na 7. místě v celém okrese. Okresní město Blansko zaujímalo v této době pouze 7 km2.
Mapka okolí taktéž z poč. 20. stol.