Stavební vývoj

Pro optimální podmínky bylo okolí Bořitova vyhledáváno již od nejhlušího pravěku. Kamenné nástroje dokládají poprvé pobyt někdy před 100 000 lety, výrazné bylo osídlení před 40 000 lety lovci doby ledové. Po jejím skončení byla před 7 000 lety krajina osídlena prvními zemědělci.

Od té doby začíná trvalé osídlení našeho kraje, během něhož se v průběhu doby kamenné, posléze doby bronzové a železné vystřídala celá řada archeologických kultur, z nichž většina zanechala své stopy i v katastru naší obce. Zvlášť početné jsou sídliště kultury se zvoncovitými poháry z konce doby kamenné, přímo ve vsi se nachází jedno ze sídlišť a žárových pohřebišť lužické kultury doby bronzové a doby železné. Hustě bylo osídleno Kelty, jen v katastru Bořitova bylo dosud objeveno sedm jejich vesnic a dvorců. V následujícím půltisíciletí nového letopočtu pak přicházeli germánští Svébové a posléze Langobardi. V 6.století pak přicházejí ještě i Slované. Tehdy vznikla v dnešních polních tratích Niva a Zádvoří nová vesnice. Po zániku Velkomoravské říše na poč.10.stol. se vesnice přesunula do prostoru pod "farský kopeček", kde vznikl základ dnešní vsi s dřevěnou tvrzí. V průběhu 12.století byl postaven kostel. Z 12.století je též první písemná zmínka (1172) o vsi, uvádějí Svéslava a Jakuba z Bořitova.

Postupně se obec rozvíjela zástavbou kolem volně stávajících dvorců a vznikala na nepravidelném půdorysu s náznakem trojúhelníkové návsi. Severní stranu obce uzavírala řada dvorců a budov posazené téměr kolmo k Lysickému potoku. Dle starších katastrálních map (1826) lze vysledovat málo domů, které vznikaly zbůsobem typickým pro jižní oblast hliněného domu, tj. kolmým řazením k uliční čáře. Podle záznamů kronik byla zástavba tvořena zejména dřevěnými roubenými domy. Zástavba z hliněného materiálu (nepálených cihel) je pozdější. Obec tak souvislejší zástavbou vznikala po levém břehu Lysického potoka. Druhé souvislejší uskupení je patrno v části U Špitálky (dle kroniky jeden ze dvou prvních dvorců) na levém břehu potoka Býkovka těsně nad soutokem s potokem Lysickým. Celá struktura obce byla ukončena postupným zastavováním mezi volně stojícími dvorci a vznikala nepravidelná forma vyvinutá přirozeně dle terénních daností. Zástavba byla tedy formována po obou stranách potoka Lysického, kde vznikaly dvě téměř souběžné ulice s dvorci, které zadními částmi směřovaly k potoku. Dnešní síť komunikací je tedy patrna již v 18.století.

Domky bezzemků či podsedků byly stavěny v severovýchodní části obce v tzv. Zádvoří. Nevelká skupina domů je z dřívějších dob patrna "na trávnících", tj. u silnice na Černou Horu po pravém břehu Býkovky. Dle dochované zástavby se dá soudit, že Bořitov byla obec především zemědělská, i když v dřívějších dobách 9.-10.století se dá předpokládat vyspělá výroba šperkařská.

 
Vývoj počtu domů a obyvatel

Erb pánů z Černé Hory
doba domů obyvatel
Erb vladyckého rodu z Bořitova
poč.17.stol. 51 (2 pusté) ---
1659 51 (14 pustých) ---
1793 96 569
1846 119 715
1900 157 1086
1957 --- 1216
1992 308 1211
13.1.2002 369 1227
31.12.2006 372 1238